Dítě a rodina

Lucie Froncová – Role dítěte v rozvodovém chování rodičů

Rozvodovost v České republice od roku 2012 mírně poklesla, stále se však potýkáme s hranicí kolem 44 %. Příspěvek se proto zabývá problematikou rolí, které mohou děti zastávat v důsledku předrozvodového chování svých rodičů a rozvodové a porozvodové situaci. Seznamuje s doposud publikovanými poznatky na toto téma a v souvislosti s tím vytváří nový teoretický systém, resp. uspořádání nežádoucích rolí dětí v rozvodové a porozvodové situaci. Prezentuje také výsledky vlastního empirického šetření uskutečněného v létě 2020.

Vystudovala jsem jednooborovou psychologii na Karlově Univerzitě. Nyní dokončuji psychoterapeutický výcvik integrace v psychoterapii.
Po ročním studijním pobytu v Itálii jsem se rozhodla – namísto návratu do České republiky – přestěhovat do Švýcarska, do Curychu. Zde momentálně provozuji soukromou terapeutickou praxi, v rámci které se zaměřuji na individuální a párové poradenství a psychoterapii.

Markéta Hovorková – Zohledňování potenciálu a rozvoj silných stránek dítěte ve výchově a vzdělávání jako cesta zdravého vývoje

Zdravý vývoj lidské osobnosti v dětství a dospívání značně souvisí se sociálním okolím jedince, zejména rodina a škola významně ovlivňují rozvoj silných stránek a celkově potenciálu dětí. Modelům výchovy a výuky, vztahům v rodině či ve škole, ale také spolupráci těchto dvou významných sociálních skupin v kontextu možností pozitivního působení na rozvoj potenciálu dítěte se bude věnovat tento příspěvek. Nastíní také souvislosti těchto faktorů s celkovou životní spokojeností či možné dopady negativního působení výchovných institucí. Součástí přednášky budou také příklady pozitivně-psychologických implikací zaměřených na silné stránky charakteru a návrhy pro zvyšování vlastního potenciálu a sebeúcty v jakémkoli věku.

Markéta Hovorková je začínající psycholožkou ve zdravotnictví, dlouhodobě se věnuje pomoci lidem s duševním onemocněním, zajímá se o prevenci duševních potíží a jejich destigmatizaci; těmto oblastem se věnuje či věnovala v dobrovolnické organizaci Projekt SPOLU, v níž od roku 2018 působí jako hlavní koordinátorka, ve studentské iniciativě Mind the Mind nebo v reformní iniciativě NA ROVINU. Jako koordinátorka a lektorka dobrovolníků v Projektu SPOLU či pod Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni podporuje potenciál a objevování silných stránek u vysokoškolských studentů. Práci s dětmi a dospívajícími se kromě dobrovolnických aktivit věnovala také tvorbou náplně osnov pro předmět Školní psychologie na Psychologickém ústavu FF MU.

Pavla Koucká – Uvolněné rodičovství

Tlaky na rodiče jsou v dnešní výkonově zaměřené, konkurenční a perfekcionistické společnosti enormní. Všude slyšíme, co naše děti potřebují, co bychom jako správní rodiče měli dělat. V koronadobě přibyla výuka a celodenní péče o děti. Jenže když jsme ve stresu, neprospívá to ani nám, ani našim dětem. Jak zvolnit?

Psycholožka, v azylovém domě pro matky s dětmi a ve své soukromé praxi se věnuje zejména psychoterapii dospělých a poradenství pro rodiče. Pracovala na Pražské lince důvěry a na Lince bezpečí, vedla časopis Psychologie dnes. Je spoluautorkou knihy Výchova láskou a autorkou knih Zdravý rozum ve výchově a Uvolněné rodičovství. Žije s manželem a třemi dětmi v Praze.

Jiřina Hosáková, Ph.D. – Rodičovství osob s duševní poruchou 

Východiska: Porucha duševní rovnováhy v naprosté většině případů mění, minimálně na přechodnou dobu, funkční schopnosti jedince. Většina duševních poruch má chronický charakter a stav nemocných se může s postupem let zhoršovat. Praktickými důsledky duševní poruchy u rodiče jsou nejčastěji změny ve fungování rodiny a v neschopnosti plnit roli rodiče, porucha však ovlivňuje i schopnost vykonávat zaměstnání, následkem čehož dochází k ekonomickému propadu v rodině. Neméně závažným problémem je i stigmatizace rodiny s duševně nemocným. Cíl: Cílem příspěvku je zmapovat aktuální dostupné poznatky o problematice rodičovství osob s vybranými duševními poruchami a identifikovat rizikové oblasti, které z této role vyplývají. Závěr: Změna rodičovské role je ovlivněna typem duševní poruchy a závažností jejího průběhu. I když jde o významné překážky, nelze kategoricky konstatovat, že onemocnění duševní poruchou je překážkou pro výkon rodičovské role. Vždy je nutné zohlednit zásadu, že dětem nemají být upírání rodiče a rodičům jejich děti.

Mgr. Jiřina Hosáková, Ph.D. Pracovala téměř 17 let v lůžkových zařízeních psychiatrické péče na pozici sestry a psychoterapeutky. Posledních 15 let se podílí jako vysokoškolský pedagog na výuce studentů zdravotnických oborů, v současnosti působí na Ústavu ošetřovatelství a porodní asistence Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Je pedagogickým poradcem navazujícího magisterského studijního programu Ošetřovatelská péče v psychiatrii. Zabývá se zejména problematikou ošetřovatelské péče v psychiatrii zaměřenou na duševně nemocné a jejich blízké. Podílela se na několika grantových projektech jako hlavní řešitel nebo spoluřešitel. Je autorkou mnoha odborných přednášek a odborných publikací z oblasti péče o zdraví a z psychiatrického ošetřovatelství.